Reklama
 
Blog | Petr Lípa

K čemu byla Věstonická venuše

Myslím, že je trochu potřeba rozesmát nedělní večer. Většina obyvatel Česka a někteří zahraniční historikové zná Venuši z Dolních Věstonic. Necelých 12 cm velká figurka ženy barokních proporcí stará kolem 30000 let. Podobných figurek žen se našly desítky po celé Evropě od Německa po Rusko.  K čemu byla? Důkazů je málo a je možné popustit uzdu fantazie.

Pravděpodobně nejznámější teorie uvádí, že jde vyobrazení bohyně plodnosti. I přes snahu pana Štorcha mi nepřipadá v souladu s lidskou přirozeností, že by si ti udatní svalnatí lovci mamutů klekly na kolena před takovou malou soškou a začali se modlit. V případě Věstonické Venuše se jen určitě ví, že ji našli v místě, kde žilo více lidí, byl tam oheň a nějaké kosti.

V Rusku u Bajkalu se podobné sošky našly jen na určité – levé – straně chatrčí. Třeba v Amazonii žijí skupiny, která mají chatrče oddělené podle pohlaví. Není potřeba velké fantazie k představě, že některé chatrče, ty pro svobodné, měly toto dělení vnitřní. Předpokládá se, že byly vystaveny, ale to jen spekulace, protože žádná chatrč se bohužel nedochovala stojící. Tím méně zařízená. Písemné záznamy nejsou. Ani na malbách v jeskyních celkem nic není.

To by otvíralo cestu k úvaze, že použití sošky nebo soška sama nesla jisté tabu, které nebylo hodno záznamu. Já osobně jsem ženatý muž, ale dovedu si docela hodně dobře představit, že pravý účel sošky měl zcela jednodušší až primitivnější důvod. Představuji si osamělé muže. Plné energie a snadno podléhající různým svodům ženského půvabu, které se ranná společnost určitě pokoušela utlumit konvencemi. Nebo skupinu mužů na lovu vlastně něco jako vojenská jednotka; bez žen. No a někteří z těchto mužů, kteří měli větší umělecké nadání, si stvořili figurku ženy, zcela uspokojující jejich fantazii, a zlepšili svoji sexuální energetickou bilanci. Nedává vám to, milý čtenáři, trochu větší smysl?

Reklama