Podle rozhodnutí Ústavního Soudu se nesmí komolit jména. Že prý aktivistická média a novináři by se měli zdržet podobných věcí, protože se jedná o hodnotící soudy a je nutné zevrubně vysvětlit, proč je takové komolení užito. Když se nesmí používat zkomolená jména, říkanky jsou možné?
Co třeba Okamura kanimůra? Víte, Okamura a jeho kryptofašistická SPD, jejíž členové ani nejsou schopni hlasovat v Evropské parlamentu pro více peněz z této dojné krávy, si nic jiného nezaslouží. Filip ptydýp? Protože si on i KSČM myslí, že mají v politice šanci, ačkoliv se znemožnili 40 lety totality a poklonkování Rusku. Za neustálé lhaní, propagandu a dřívější zavírání a vraždění politických oponentů. Když pan Prymula navrhuje na dva roky zavřít hranice, aby se zamezilo šíření viru i za cenu potlačení práv svobodných občanů, dalo by se o něm řící, že je bambula? Dále se domnívám, že je nejméně stejně odporné, když si premiér plete stát a svůj majetek. Když se snaží zneužít státní aparát k řešení problémů Agrofertu s čerpáním dotací a lhaním v žádostem (třeba ta technologie v Penamu). Když se snaží za každou cenu zalíbit komunistickému státu a děkuje jim za pomoc, kterou jsme ale museli zaplatit z rozpočtu, a tedy z našich daní. Nota bene. Premiér nemusel příliš obšírně vysvětlovat, když o někom říká, že jde o pakáž. Zcela určitě není zaplaten v šikaně státu vůči jakýmkoliv kritikům pořádků. Je to trapné. Tedy Babiš trapiš? A co třeba náš ministr zemědělství. Teď nedávno říkal, že není v zájmu lidu, aby se zveřejnila zpráva EK k jeho střetu zájmu. Předpokládám, že to jde dle této logiky. V mém zájmu to není, já jsem lid, a proto to není v zájmu lidu. Co na to říct. Eman Toman? A Zeman? O jeho nezdravém vztahu k totalitní komunistické Číně, kde se lže, mučí a popravuje jako na běžícím pásu, se už popsaly stohy papíru. Hlavně, že tam má kamarády.
Ne nebudu tedy komolit jména do úplného vysvětlení dalšími instancemi. Přesto se domnívám, že ÚS v tomto bodě jde až příliš na ruku politikům. Omezuje svobodu slova, a hlavně politickou satiru. Ono se málokomu líbí, když ho zesměšňují. Politici si musí zvyknout, že jako exponované osoby, kterou jsou dennodenně v médiích, jsou také často terčem vtípků. A právě oni by měli často toto snášet a neodpovídat stejnou měrou. Jsou to ani, kdo mají jít příkladem. Jsou to ti ostatní, jejichž zbraní je umění. Někdy kontroverzní. Malá skupina pak má vlastní média, ale to je něco jiného. Ti méně populární z extremistických částí politického spektra jsou nutně satirováni častěji. Fašisté z SPD jsou až příliš fixovaní na svůj mediální obraz. Ústavní soud jim teď dost pomohl.
