V poslední době se více než často mluví o a skloňuje uhlíková stopa. Kolik kilogramů oxidu uhličitého (CO2) se vytvoří při nějaké příležitosi. Kladu si otázku jak moc zatěžuje naši jedinnou planetu A získávání informací. Vyplatí se spíše číst knihy a časopisy nebo články na internetu? Vyplatí se z pohledu přírody vůbec číst? Není lepší být hloupý a neinformovaný a udělat radost všem autoritářům, kteří prahnou po tupém stádu ovcí a ovčáčků?
V obecné rovině platí, jak bude brzy hezky vidět dále, že čísla jsou zatížena obrovskou chybou a ještě větší mírou nejistoty. Je to způsobeno hned několika faktory. Ten nejvýraznější je, že třeba taková výroba počítače se špatně měří i výrobcům. Prostě nikdo nestojí s měřákem u každé továrny a nezjišťuje, kolik CO2 uniklo do atmosféry a kolik bylo množství, které vzniklo při přepravě počítače k Vám domů. Dalším problémem je, že se jedná o ekvivalentní kilogramy CO2 z prostého důvodu, že těch uniklých látek je mnohem víc. Pokud by unikal třeba 1 kilogram metanu (CH4) – bude ekvivalentní množství oxidu uhličitého cca 23 kg. Některá čísla se opravdu jen cucají z palce. Když se postupně rozkládá, či spíše rozpadá plast, oxid uhličitý nevzniká, zátěž tam však je. Původně v přírodě nic takového nebylo. Jak je vidět dále, také zálěží na komplexnosti výpočtu. Některé děje ve výrobě zcela jednoznačně uhlíkovou stopu zvyšují, ale je nutné si zvolit nějaké dobré měřítko a úroveň dětailu, protože se pak odhad přes míru komplikuje. Chybu také způsobuje reprezentace dat, kdy každý výrobek má jinou zátěž na přírodu, ale prezentovat lze jen jeden dva jako zástupce celé třídy.
Porovnávám čtyři základní případy. Čtení knihy nebo časopisu, čtení člínku na běžném PC, čtení článku na tabletu a nečíst nic. V odhadu nejsou společné částiu pro všechny uvedené případy. I když nic nečtete, jste např. doma a topíte.
Papír má ve srovnání s elektronikou poměrně jednoduchý výrobní a životní cyklus. Čtenáře toužící po detailech odkáži na literaturu z chemické technologie výroby. Základ je shrnutý v následujícím obrázku; nařeže se a rozdrtí dřevo, smíchá s trochou chemie a máme papír. Ten se skladuje nebo vozí na další zpracování. Papír se na konci svého života dostane na skládku nebo recykluje nebo se spálí. Uhlíková stopa se zvětšuje při transportu a vlastní výrobě papíru. Dřevo při svém růstu naopak nějaký uhlík z atmosféry odstraňuje. Pokud se jako forma likvidace zvolí hoření, hladina se zvýší, stejně jako při tlení na skládce. Recyklace je v tomto ohledu výrazně lepší.
Cyklus papírového výrobku. Zdroj www.nepcon.net
Jelíkož se bavíme o papíru jako médiu přenosu informací, je nutné zahrnout do výrobního cyklu časopisu, novin nebo knih i další fáze. Jde tisk, následnou distrobuci tiskovin a vlastní přípravu obsahu. Pokdub bychom se zaměřili na opravdové detaily, můžeme zkusit odhadnout kolik CO2 vyprodukuje redaktor, když jede dělat rozhovor s politikem a kolik benzínu projezdí editor, když jezdí ráno do práce a kolik z toho se podílí na jednom čísle časopisu/knihy/jiných tiskovin. Vliv mají o rozměry papíru a počet stran. A tak dále a tak podobně.
| noviny (recyklované) | týdenník (recyklovaný) | týdenníik (na skládce) | kniha |
| 0,4 | 1,8 | 4,1 | 7,5 |
Je důlěžité se uvědomit, že čísla zde uvedená jsou za jednotku. Tj. noviny kupované každý všední den na stánku nebo doručené do schránky jsou uvedené číslo krát počet všedních dnů v roce, což by mohlo být třeba 4,1 x 245 = 1004,5 eq. kg CO2. Elektronika se vyrobí a likviduje jen jednou. Čtení tiskovin nevyžaduje žádnou energii, kromě energie čtenáře na jejich držení a obracení stran. Zde je druhý z hlavních rozdílů oproti elektronice, která vyžaduje další vstupy na svůj provoz. A hnidopiši by také řešili, jaká energie se použila na provoz, protože není ekvivalentní množství oxidu uhličitého z jádra a a ze solráních panelů.
Podobně se dá rozebrat, jak je to s výrobou, logistikou, použitím a a likvidací počítačů. Uvádím zde údaje pro některé typy výrobků HP. Není to z lásky ani proto, že by mi něco platili (bohužel), ale mají hezké grafy a materiály, ze kterých jsou některé nejistoty hezky vidět.
Pokud se pokusím shrnout přešdchozí obrázky do aspoň trochu srozumitelné řeči, tak je to docela bída. Tablet – pokud vezmeme v potaz přívětivou variantu spotřeby elektrické energie – udělá nějakých 186 eq. kg CO2 a stolní počítač (takový ten obyčejný na práci, nic na hraní nebo střih videa) udělá nějakých 380 eq. kg CO2. U tabletu se předpokládá životní cyklus 2-letý a PC je to 5 let a oba výrobky jsou v permanentním, dvacetičtyřhodinovém, provozu. Na obou grafech absolutních hodnot je krásně vidět nejistota – ani výrobce protě neví přesně a hodnota mlže kolísat od 180 do 550 kg v případě energie na provoz PC.
Autoritáři milovaná varianta je pak zcela ekologická. Když nečtete vůbec, žádný CO2 se ani trochu negeneruje. Můžeme pak spekulovat, jak je toto udržitelné a jestli opravdu všechny informace, které potřebuje pro život, jste se naučili v mateřské školce bez knížek nebo povídáním od rodičů. Z variant s elektronikou a papírem, je vidět, že papír je větší ekologická zátěž, pokud se uvažuje měřítko několika let, kdy lze vyprodukovat aý 5000 kg oxidu uhličitého-
Pokud bychom se zaměřili na tupé porovnání hodnot, je nutné si udělat závěr, že čtením škodíte planetě. Ale opak je – dle mého názoru – pravdou. Chci ukázat, že ačkoliv je jakákolv snaha op snižování emisí čehokoiv chválihodná, není možné jít za určitou hranici. Příklad čtení a získávání informací je extrémní, ale nutný pro pokračování společnosti alespoň trpochu v podobě jako dnes. Dále chci ukázat, že ačkoliv je ekologie určitě dobrá, má svoje limity. Považuji přímo za škodlivé, pokud by někdo hlásal ekologii jako jedinný cíl a absolutní měřítko pro všechny naše činy.
Použité zdroje
- https://timeforchange.org/are-cows-cause-of-global-warming-meat-methane-CO2
- www.nepcon.net
- https://www.theguardian.com/environment/green-living-blog/2010/nov/04/carbon-footprint-newspaper
- https://theecoguide.org/books-vs-ebooks-protect-environment-simple-decision
- https://h22235.www2.hp.com/hpinfo/globalcitizenship/environment/productdata/Countries/_MultiCountry/productcarbonfootprint_deskto_2018731225946709.pdf
- https://h22235.www2.hp.com/hpinfo/globalcitizenship/environment/productdata/Countries/_MultiCountry/productcarbonfootprint_tablet_2017814134728669.pdf
